Kostel a farnost

Minulost kostela a farnosti

Špindlerův Mlýn vznikl jako samostatná osada asi před 200 lety zřejmě jako bydliště horníků, kteří zde těžili hlavně zlato a stříbro. Ke svému jménu přišel spíše náhodou. Obyvatelé okolních dřevařských chalup spolu s horníky ze Sv. Petra se scházeli ve mlýně mlynáře Špindlera a právě odtud poslali v r. 1784 a 1787 supliky císaři, aby si místo rozpadávající se kapličky mohli postavit nový kostelík. Vyhověl jim teprve císař František I., když 13.7.1793 vydal patent povolující stavbu kostela a založení farnosti. Protože ale nevěděl, kam dopis odeslat, nechal jako adresu napsat "Spindelmühle". Od té doby se jmenují všechny okolní boudy a malá sídliště Spindelmühle - česky Špindlerův Mlýn.

Ještě v roce 1793 si osadníci postavili malý dřevěný kostelík a přenesli sem bohoslužby ze Svatého Petra. Svatopetrskou kapli, založenou už hrabětem Rudolfem Morzinem někdy v polovině 17. století, později zbořili.

Velký zděný kostel, který byl vysvěcen v roce 1807 a bez velkých úprav se zachoval dodnes, vystavěl stavitel Weiss z Vrchlabí s tesařským mistrem Erbenem v místech mezi dřevěným kostelíkem a starou myslivnou. Byl zasvěcen sv. Petrovi, apoštolovi. Kostel je klasicistní, jednolodní, s polygonálním presbytářem se sakristií po severní straně. V průčelním štíte je vsazena bedněná hranolovitá vížka. Stěny jsou členěny lizénami, okna segmentově uzavřená. Uvnitř jsou ploché stropy s novou malbou čtyř evangelistů z 20. století. Vnitřní zařízení kostela je klasicistní z doby stavby. Retabulum je portálové, pilířové se sv. Vojtěchem a Floriánem po stranách a Nejsvětější Trojicí v nástavci. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého je z 18. století.

Kostel je přístupný každý den, ale kvůli bezpečnosti památek si interiér můžete prohlédnout přes mříž ze zadní části lodi. Hlavní část kostela je otevřena vždy při bohoslužbě.

Současná farnost

Začátkem roku 2006 došlo ke sloučení s Římskokatolickou farností Vrchlabí, kde sídlí i místní duchovní správce - děkan P. Jiří Šlégr. Na všedních i nedělních bohoslužbách nás nebývá mnoho, kostel se plní v zimě a v létě především díky turistům, pokračujícím v tradici obdivování místních hor. I to souvisí s názvem našeho střediska Eljon - "Přebývající na hoře". Lidé touží po odpočinku, nabrání sil a pozvnesení duše i ducha. Tak neváhejte a zastavte se u nás na faře nebo i v kostele na bohoslužbách:-)